Když se řekne Unreal, asi se většině dnešních hráčů vybaví povedená série frenetických především online akcí s podtitulem Tournament. A přestože nechci nějak degradovat jejich kvalitu (ročník 2004 je naprosto skvělá věc!), praotec série Unreal si zaslouží o dost větší pozornost. Na mém osobním žebříčku stojí vedle klasik žánru, v poslední době bych ho přirovnal možná tak jedině k prvnímu Bioshocku, se kterým navíc má společné i některé prvky. Ale popořadě.
Unreal má naprosto unikátní atmosféru, to je fakt. Probouzíte se jako vězeň na havarované vesmírné lodi a nevíte co se děje. Prolezete ven z lodi přímo na nepřátelskou planetu, kde se chvíli rozkoukáváte až naleznete první známky toho, že se pár spoluvězňů vydalo na vlastní pěst najít kosmodrom, kterým by se dostali pryč. Těmi budou logy, které vás provázejí celou hru - záznamy v deníčcích, narozdíl od Bioshocku zde pouze v textové formě.
Skvělé je, že ačkoliv jde o FPSko, není to žádná řež, spíš sem tam nějaký boj, zbytek je prozkoumávání, kochání se krajinou a užívání si atmosféry. Cca ve dvou třetinách hry se dostanete do naprosto kouzelné lokace (pro znalce Gateway To Na Pali), kde se ukáže síla Unrealu nejvíc - prostě krása pohledět!
K tomu všemu hraje skvělý elektronický soundtrack, který kombinuje jak pomalé atmosférické instrumentální kompozice tak například acid techno. Bez něj by byla hra tak poloviční. A mimochodem, finále je velice silné :)
Pokud nemáte nic proti starým hrám, Unreal zkuste - vyplatí se to.
