Po přečtení nadpisu se jistě ptáte, proč se vracet recenzí k 13 let staré desce. Ve světle nejnovějších Mansonových nahrávek totiž koncepční kolos Antichrist Superstar ční skutečně vysoko. Srovnání desky, jejíž rouhačský název vznikl z populárního muzikálu, s Eat Me, Drink Me, nebo dokonce s The High End of Low nedopadne pro nové nosiče vůbec dobře.
Antichrist Superstar je koncepční album o postupné metamorfóze entity z apatického "červa", přes stádium vlivné rockové hvězdy až po "disintegrátora". Album bylo velmi silně inspirováno filozofickými úvahami Friedricha Nietzsecho. Manson také v knize The Long Hard Road Out Of Hell popisuje, že album samotné vzniklo z hrůzných nočních můr a duševního stavu hlavního aktéra. Koncepční stránka je dotažena k dokonalosti texty, grafickou podobou alba, surrealistickými klipy a samozřejmě hudbou samotnou.
Hned první nářezová otevíračka Irresponsible Hate Anthem nesoucí se v duchu agresivního řvaní má v bookletu poznámku "recorded live on February 14, 1997" přináší nezodpovězené otázky, které rostou. Následuje hororově poskládaný pochod Beautiful People s perfektním klipem. Minimalistická aranže spolu s údernými kytarami tvoří první singl. Následuje Dried Up, Tied and Dead to the World, s neméně znepokojivou aranží, kde se střídají různě dynamické části s odlišnou náladou. Album je rozděleno na tři části, cykly.
První cyklus The Hierophant zakončuje první melodičtější skladba Tourniquet s jedním z nejlepších klipů Mansonovy kariéry s emotivními vokály. Druhý cyklus, Inauguration of the Worm začíná rychlou úderkou Little Horn s nezapomenutelným popěvkem "Little Horn is born, Little Horn is born". Jedna z nejlepších skladeb má teprve přijít. Cryptorchid je perfektní industrialovou kompozicí, která ve spojení s nízkorozpočtovým klipem tvoří skvělou zneklidňující atmosféru. Mansonův vokál se zde střídá s melodickými chorály, které v poslední části skladby opakují melodický popěvek. V rychlém sledu následuje Deformography, Wormboy a Mister Superstar. Všechny tyto písně mají společný znak - výraznou kytarovou linku, melodičtější vokály a silný rytmus. To Angel With The Scabbed Wings má se svými roztříštěnými riffy a psychotickou bicí linkou úžasný tah. Zkreslený vokál se tu střídá s agresivními pasážemi. O konec prvního cyklu se stará Kinderfeld s popěvkem "this is what you should feel, you know what you should feel", který se později objevil v dalších Mansonových skladbách.
Poslední, patrně nejtemější částí je cyklus Disintegrator Rising, do jehož víru vás uvede titulní Antichrist Superstar, která má zvláště na živo obrovskou davovou sílu. Vrstvené vokály s drásávou frází "REPENT" dokáží uhranout davy. Rychle pokračují skladby 1996, Minute of Decay a Reflecting God, které spojuje takřka hororvá atmosféra (snad až na 1996), silný tah a rytmická vytříbenost. Posledním finálním trackem ja Man That You Fear, kde Manson konečně opravdu zpívá. Skladba je skvělým zakončením rozsáhlého příběhu.
Antichrist Superstar vyniká skvěle zpracovaným konceptem, parádní hudební stránkou a velmi dobrou prezentací. Jeden bod utekl za mírnou nevyrovnanost alba, jinak jde o skvělou desku, kterou by žádný fanoušek tvrdší hudby neměl minout.
Nejlepší kousky: Vypíchnu především The Beatiful People, Tourniquet, Antichrist Superstar a Man That You Fear
Marilyn Manson - The Beautiful People from Tragamin on Vimeo.
