sobota 24. října 2009

Marilyn Manson - Mechanical Animals (Recenze CD)

Po vydání veleúspěšného alba Antichrist Superstar se od Mansonovy skvadry očekávalo mnohé, ale rozhodně ne deska znějící jako Mechanical Animals. Sound vytyčený předchozím démonickým nářezem byl metamorfován v přístupnější a melodičtější materiál. Terčem Mansonovy satyry se staly pojmy jako pomíjivá sláva, hvězdy utápějící se v zájmu médií a jako obvykle konzumní společnost. Jak ale celá deska vůbec zní? Dokážou "Mechanická Zvířata" nečím překvapit?

První kontakt s albem je po zážitku z Antichrist Superstar hodně silný. Jednoznačně si všimnete takřka kosmického zvuku se silným zastoupením melodičtějších syntetizérů a samplů. Na albu se nevyskytuje ani jediná "uřvaná" skladba, vše se nese v pomalejším, melancholičtějším duchu. V solidním počtu tu jsou zastoupeny pomalé, tklivé songy, které střídají rychlejší kousky v podobě slavné Rock Is Dead (objevila se na soundtracku k Matrixu), nebo I Don't Like The Drugs But The Drugs Like Me.

Texty jsou tentokrát ještě temnější než minule (což se na první pohled nemusí zdát) a doplněny vizuální složkou vytváří surrealistický obraz moderní společnosti plné laciných hvězd.  I přes přitomnost pomalejších skladeb nelze říct, že by album nedejbože nemělo spád. Tracklist je vkusně sestaven tak, aby ani na chvíli nenudil.

U Mansona je tradičně skvělé i zpracování bookletu, kterému vévodí barevné konstrasty, fotografie drogových pilulek a Mansonova alter ega, zpěvačky Omega, kolem které se vlastně děj desky točí. Image tohoto výtvoru je diametrálně odlišná od předchozí pokřivené rockové hvězdy a skvěle zapadá do promyšleného surrealistického konceptu.

Jak již bylo řečeno na začátku, sonické skladbě vévodí syntetizéry s těmi nejdivnějšími zvuky, tady je vidět, že si kluci ve studiu skutečně vyhráli. Nechybí sborové pasáže, nebo hostování soulové zpěvačky. Klasické zaběhlé schéma sloka-refrén-sloka-refrén-mezihra-refrén narušují nečekaně vložené mezihry, klidnější pasáže, nebo přidáné samply, tudíž nelze mluvit o nudě.

Z celkového počtu čtrnácti skladeb patří k tém slabším především pomalejší skladby Fundamentaly Loathsome, nebo Speed Of Pain a tuctovější Rock Is Dead. Celkově jde jinak o dobře odvedenou práci, na kterou může být Marilynův tým pyšný, i když nedosahuje laťky stanovené Antichrist Superstar.

Nejlepší kousky: Mechanical Animals, I want to dissapear, The Dope Show



Marilyn Manson - The Dope Show from Tragamin on Vimeo.