Po vydání veleúspěšného alba Antichrist Superstar se od Mansonovy skvadry očekávalo mnohé, ale rozhodně ne deska znějící jako Mechanical Animals. Sound vytyčený předchozím démonickým nářezem byl metamorfován v přístupnější a melodičtější materiál. Terčem Mansonovy satyry se staly pojmy jako pomíjivá sláva, hvězdy utápějící se v zájmu médií a jako obvykle konzumní společnost. Jak ale celá deska vůbec zní? Dokážou "Mechanická Zvířata" nečím překvapit?
První kontakt s albem je po zážitku z Antichrist Superstar hodně silný. Jednoznačně si všimnete takřka kosmického zvuku se silným zastoupením melodičtějších syntetizérů a samplů. Na albu se nevyskytuje ani jediná "uřvaná" skladba, vše se nese v pomalejším, melancholičtějším duchu. V solidním počtu tu jsou zastoupeny pomalé, tklivé songy, které střídají rychlejší kousky v podobě slavné Rock Is Dead (objevila se na soundtracku k Matrixu), nebo I Don't Like The Drugs But The Drugs Like Me.
Texty jsou tentokrát ještě temnější než minule (což se na první pohled nemusí zdát) a doplněny vizuální složkou vytváří surrealistický obraz moderní společnosti plné laciných hvězd. I přes přitomnost pomalejších skladeb nelze říct, že by album nedejbože nemělo spád. Tracklist je vkusně sestaven tak, aby ani na chvíli nenudil.
U Mansona je tradičně skvělé i zpracování bookletu, kterému vévodí barevné konstrasty, fotografie drogových pilulek a Mansonova alter ega, zpěvačky Omega, kolem které se vlastně děj desky točí. Image tohoto výtvoru je diametrálně odlišná od předchozí pokřivené rockové hvězdy a skvěle zapadá do promyšleného surrealistického konceptu.
Jak již bylo řečeno na začátku, sonické skladbě vévodí syntetizéry s těmi nejdivnějšími zvuky, tady je vidět, že si kluci ve studiu skutečně vyhráli. Nechybí sborové pasáže, nebo hostování soulové zpěvačky. Klasické zaběhlé schéma sloka-refrén-sloka-refrén-mezihra-refrén narušují nečekaně vložené mezihry, klidnější pasáže, nebo přidáné samply, tudíž nelze mluvit o nudě.
Z celkového počtu čtrnácti skladeb patří k tém slabším především pomalejší skladby Fundamentaly Loathsome, nebo Speed Of Pain a tuctovější Rock Is Dead. Celkově jde jinak o dobře odvedenou práci, na kterou může být Marilynův tým pyšný, i když nedosahuje laťky stanovené Antichrist Superstar.
Nejlepší kousky: Mechanical Animals, I want to dissapear, The Dope Show
Marilyn Manson - The Dope Show from Tragamin on Vimeo.