čtvrtek 24. března 2011

The Social Network - atmosféra!

Tak jsem taky konečně viděl tenhle už teď (aspoň mezi geeky) celkem kultovní film - tedy The Social Network. Nová televize si přímo říkala o potravu ve formě Blu-Ray disků a mezi další várkou se objevil právě tenhle Fincherův snímek. Finchera jako režiséra mám moc rádl zvlášť jeho Fight Club (doporučuji 10th Anniversary Edition právě na BD) a tak jsem byl na Sociální Síť zvědavý.

Už předem jsem slyšel soundtrack (a zaplatil jsem za něj, ne, že ne), který je mimochodem hodně dobrý (recenze zde), takže jsem se hodně těšil, jak se povede naroubovat post-industriální skladby do příběhu o Facebooku.

No, povedlo se! Jednak má film takovou temnější atmosféru, která k soundtracku skvěle sedí a právě ta elektroničnost Reznorových a Rossových skladeb pěkně koresponduje s vyobrazením postav. Za velmi silný moment považuju především začátek filmu (kde zazní titulní skladba Hands Covered Bruise poprvé) a scénu, kdy Mark vytváří FaceMash s doprovodem In Motion. Variace na Griega při závodu veslařů je takovým zajímavým výletem, co se stane s klasickou skladbou, pokud se pojme hodně moderně (ještě, že nepoužili původní verzi, ta působí jako parodie a nachází se na druhém disku s bonusy).

Ač jsem to ani nečekal, najde se i v celkem vážném přiběhu místo pro vtipy, které jsou vesměs hodně povedené. Dialogy jsou napsané velmi pěkně a celý příběh svižně odsýpá až k nečekanému finále, které je velmi pěkn zpracované. Nejsympatičtější postavou mi nečekaně nebyl génius Mark, ale spoluzakladatel budoucí obrovské firmy Eduardo Saverin (z jehož pohledu je mimochodem film natočen) - férový a schopný chlap.

Ani nelituju, že jsem příchod TSN do kin zaspal, protože domácí 1080p projekce s kvalitním zvukem na velké televizi se kinu (kromě prostorového zvuku, pravda) hravě vyrovná. Jedinou výtku, kterou bych mohl hnidopišsky vznést je scéna z klubu (Mark s Seanem), která je nepříjemně hlasitá v porovnání se zbytkem zvukového doprovodu. Jasně, kluby jsou hlasité, ale tady to překvapilo. A design samotných nosičů je pěkně minimalisticky provedený. To jen tak na okraj.