Protože mi opět přestaly stačit všechny ostatní sítě, kam cpu lidem fotky, zavádím i na svém kdysi přísně textovém blogu kategorii fotosérií - na ně se totiž tak nějak z mého portfolia nehodí nic, snad jen Tumblr je tak v půlce cesty. Proto očekávejte, že se tu budou delší příspěvky plné fotek občas objevovat.
To zaprvé, a zadruhé je Blogger ideální místo pro to, pokusit se spojit text s obrazem. Ačkoliv mi většinou přijde, že jednotlivé fotky (pokud nejde o novinařinu) by bez kontextu minimálně nějak fungovat měly, série k pár doprovodným odstavcům vybízejí. A nebudu zastírat, že jsem se inspiroval (jako už několikrát) na blogu mého oblíbeného filozofa fotografie Minga Theina. Jen ještě nemám odvahu na to, abych si svoje série nazval "fotoeseje."
Na Tumblru mi chybí zpětná vazba - a pro tu je Blogger s (doufám) přívětivým komentářovým systémem Disqus jako stvořený. Takže: Budu moc rád, když mi napíšete, co si o celém tom nápadu s fotosériemi myslíte, a fotografie zkritizujete/pochválíte jak je libo.
To zaprvé, a zadruhé je Blogger ideální místo pro to, pokusit se spojit text s obrazem. Ačkoliv mi většinou přijde, že jednotlivé fotky (pokud nejde o novinařinu) by bez kontextu minimálně nějak fungovat měly, série k pár doprovodným odstavcům vybízejí. A nebudu zastírat, že jsem se inspiroval (jako už několikrát) na blogu mého oblíbeného filozofa fotografie Minga Theina. Jen ještě nemám odvahu na to, abych si svoje série nazval "fotoeseje."
Na Tumblru mi chybí zpětná vazba - a pro tu je Blogger s (doufám) přívětivým komentářovým systémem Disqus jako stvořený. Takže: Budu moc rád, když mi napíšete, co si o celém tom nápadu s fotosériemi myslíte, a fotografie zkritizujete/pochválíte jak je libo.
Fotosérie: Nový Bydžov
V tomhle městě s o něco málo více než sedmi tisíci obyvateli jsem strávil velkou část svého dětství a dospívání, ať už když jsme v něm přechodně na první tři roky základky bydleli, nebo když jsem se do něj o pár let později každý všední den vracel jako student gymplu. Nedávno to byl rok, co jsem na tamější radnici dostal maturitní vysvědčení, a v Bydžově se objevoval spíš míň - a když už, sestávaly se ty návštěvy z večeří u babičky nebo občasných posezení u piva s bývalými spolužáky a našich bývalých oblíbených hospodách. Zkrátka, tak trochu jsem zapomněl, jaký Nový Bydžov je.
Překvapení přišlo někdy na začátku prázdnin, když můj bývalý spolužák Tomáš dopil poslední pivo a vyšli jsme na bydžovské náměstí - a protože bylo už léto, ani večer se nemohlo ukrýt do noční tmy. Rozhédl jsem se na hlavní ulici a uvědomil si, že se na město teď dívám jinak - zatížený zkušeností s Prahou, lehčí o neustálý pobyt v něm. Rozhodl jsem se do něj vrátit, tentokrát ale vybavený foťákem, barevným filmem a inspirací v podobě knih Williama Egglestona a Stephena Shora.
Překvapení přišlo někdy na začátku prázdnin, když můj bývalý spolužák Tomáš dopil poslední pivo a vyšli jsme na bydžovské náměstí - a protože bylo už léto, ani večer se nemohlo ukrýt do noční tmy. Rozhédl jsem se na hlavní ulici a uvědomil si, že se na město teď dívám jinak - zatížený zkušeností s Prahou, lehčí o neustálý pobyt v něm. Rozhodl jsem se do něj vrátit, tentokrát ale vybavený foťákem, barevným filmem a inspirací v podobě knih Williama Egglestona a Stephena Shora.
Série pod tímhle textem je v jádru vlastně obyčejná street fotka, založená na pozorování a zaznamenávání okamžiků a míst, které nejenže jsou zajímavé a mají atmosféru, ale v ideálním případě odhalují i něco víc. Sám pro sebe jsem si žánr, kterému se poslední dobou nejvíc věnuju, začal nazývat subjektivní dokument. Ani snaha o prosté a čisté zachycení reality, ani divadlo pro objektiv. Postup na půlce cesty, tak jako je maloměsto stupněm mezi metropolí a vesnicí.
Fotoaparát: Mamiya 645 1000S
Objektiv: Sekor C 80/2.8
Film: Kodak Portra 160
Objektiv: Sekor C 80/2.8
Film: Kodak Portra 160
