úterý 13. března 2012

Proč je knižní pirátství horší než to hudební?

Kromě pirátství softwarového, filmového a hudebního se v poslední době vesele skloňuje v souvislosti s kopírováním autorsky chráněného obsahu také literatura. Počet elektronických čteček roste a s tím logicky klesá počet lidí, kteří jsou ochotni za knihy platit. Podobná situace se v historii opakovala s hudebními nosiči, které jsou na samotném okraji zájmu. Na půdě Národní knihovy proběhla poměrně zajímavá diskuze právě o problematice piráťení knih (ve které jsem si mimo jiné na české Piráty poupravil názor) a rád bych svou troškou do mlýna přispěl i já.

Chtěl bych tímto krátkým článkem poukázat na to, že ač se to nezdá, je kopírování a sdílení knih mnohem větším problémem, než je asi nejrozšířenější kopírování muziky. Přitom se často tyhle dvě věci porovnávají, dávají se do společných souvislostí, co že prostě a jednoduše špatně. Modelový příklad. Mám kapelu, nahrajeme desku, upíšeme se nějakému vydavatelství a tu desku začneme vesele prodávat. Současně napíše nějaký autor beletristickou knihu, třeba román, upíše se nakladateli a taktéž ji začne vesele prodávat. Oba začnou vinnou jejího nelegálního šíření po internetu tratit, protože se jim v důsledku toho sníží prodeje jejich děl.

Až do této chvíle je všechno stejné. A jak už asi tušíte, zde také dochází k lámání chleba. Ztrátu, kterou vygeneroval úpadek prodejů alba mé kapely můžu do jisté míry vykompenzovat z jiných zdrojů. Těmi jsou například koncerty (hlavní zdroj příjmů současných muzikantů) nebo třeba použití mých skladeb ve filmech a reklamách. Oproti tomu chudák autor knížky nemá kromě pár nepravděpodobných scénářů příliš šanci jak svoji finanční ztrátu vykompenzovat. Může sice doufat, že se jeho kniha přeloží do jiného jazyka a za to dostane zaplaceno, ale to se na našem trhu týká jen těch největších trháků. Možná se mu podaří přimět někoho, aby podle jeho příběhu natočil film, to je pro většinu autorů také velmi nedosažitelná možnost.

Kolem a kolem, na autora literatury (a přidružené subjekty jako je nakladatel apod.) má upiráťění jeho díla ve výsledku mnohem zásadnější dopad, než na hudebníka. Rozhodně tu nechci obhajovat hudební pirátství, jen poukazuji na to, že pro knihy jako byznys je pirátství mnohem větším strašákem než pro hudební průmysl. Mohlo by se totiž stát, že už nebudou profesionální spisovatelé. Nebude totiž nikdo, kdo by je zaplatil.