Jejich argumentace je víceméně podobná - konzumní způsob života činí lidi nešťastnými. Něco podobného ostatně směrem k němu pronesl Václav Havel v úvodním projevu konference Forum 2000 (ročník 2010): „Vzniká nový typ už dříve popsaného existenciálního úkazu: bezbřehá konzumní kolektivita rodí nový typ samoty." (celý zde) Tito lidé ale opomíjejí dvě zásadní věci.
Za prvé, nikdo nikoho do supermarketů a hypermarketů nenutí chodit. Nelze vztáhnout pocit svůj, či několika lidí na celek. Pokud by si lidé v nich (či jejich působením) připadali nešťastní, nenavštěvovali by je. Že nemají jinou volbu? I v našem maloměstě jsou malé, soukromé večerky, malá řeznictví, alternativy tu jsou. Zvolit si konzumní způsob života je svobodná volba každého z nás. Je to osobní rozhodnutí - to, že to někomu může vyhovovat a činit ho oprávněně šťastným, bojovníci za štěstí lidí pomíjejí. Chcete kupovat malosériové výrobky, žít v alternativní kultuře, vzdělávat se jinak? Máte možnost!
Za druhé - pro řadu lidé je štěstí spjato do velké míry s životní úrovní. Je pěkné přečíst si antické dramatiky, porozumět Kantovi a předčítat si Božskou komedii pro povznesení ducha. Jenže většina měří svoje štěstí majetkem a blahobytem. Tak tomu bylo vždy. A proto je nesmyslné vinit obchodní domy, které se staly symbolem kapitalismu. Staly se ukázkovým příkladem toho, jak lze zvýšit životní úroveň ve velkém měřítku velkému množství lidí. Spokojení jsou ve výsledku téměř všichni - majitel, kterému hypermarkety generují zisk i lidé, kteří si díky nim mohou nakoupit věci, o kterých se jim před pár lety ani nesnilo (a navíc mají pracovní místa). Tím zbytkem jsou pak protestující „intelektuálové", kteří si ale nakonec doma stejně dají jablko z velkosadu.
Obchodní domy nejsou vinny. Uspokojují poptávku, dávají lidem práci, zvyšují jejich životní úroveň a jsou jedním ze symbolů toho, co nám přineslo relativně svobodné hospodářství. A bojovníci proti nim by si měli uvědomit jednu věc - to, že vám se to nelíbí neznamená, že všem ostatním také ne.
Pro případné diskutéry: Jsem si samozřejmě vědom toho, že výrok Václava Havla je zásadně zkrácený a jeho citovaný závěr vychází nejen z problematiky obchodních domů. Ovšem i ty v něm hrají velkou roli a pro ilustraci způsobu přemýšlení je to více než vhodné.
Samozřejmě se mnou nemusíte souhlasit.
A Blur mám hudebně rád, některé jejich texty (Parklife, některé skladby z The Great Escape) na tenhle způsob přemýšlení odkazují, navíc to Albarn sám několikrát v různých rozhovorech říkal. To jen pro pořádek.
