neděle 3. února 2013

Reservoir Dogs - opomíjený mladší bratr Pulp Fiction

"Are you gonna bark all day, little doggie, or are you gonna bite?"
 
 
Troufám si tvrdit, že většinový divák si jméno Quentin Tarantino spojí průměrně tak se třemi filmy - Kill Bill, Pulp Fiction a Nespoutaný Django, samozvaní znalci ještě možná jedním dechem dodají Hanebný parchanty. Ve stínu těch „velkých“ Tarantinových filmů tak bohužel zůstává jeho fenomenální debut Reservoir Dogs, v ČR distribuovaný pod méně sedícím jménem Gauneři. A je to obrovská škoda!
 
Pět gangsterů se nechá naverbovat mafiánským bossem na přepadení banky, které se ale tak úplně nepovede, jeden se ztratí, jednoho trefí kulka do hlavy a třetí má prostřelená střeva - někdo je podrazil a pracuje pro Los Angelskou policii. Ale kdo to to je?
 
Už v Reservoir Dogs jsou patrné jasné známky Tarantinova rukopisu - nelineární děj (jeho celkovou podobu se vlastně dozvíme až na konci filmu), popkulturní odkazy, komiksové ladění snímku a nezbytný kulkový řetěz. Přesto se zde jasné odlišnosti od následujícího a v jistém slova smyslu na Reservoir Dogs navazujícího Pulp Fiction najdou.
 
Tam, kde nám Pulp Fiction nabízí hromadu groteskních scének s často přepjatými dialogy a hláškami, balancují Gauneři na hraně. Syrová atmosféra okořeněná tak akorát nesklouzává k přeplácanosti, Tarantino zde ukazuje perfektní cit pro vyváženost - celá ta akce by se tak, jako v Gaunerech klidně odehrát mohla. I s pro Tarantina typickým ostrým a hrubým humorem a hektolitry krve. Hodně tomu také pomáhá skvělá kamera a povedený dobový soundtrack.
 
Na Reservoir Dogs je právě pozoruhodné to, jak se daří udržovat film na neostré hranici mezi opravdovou kriminální historkou a komiksovou satirou. Tam, kde Pulp Fiction tuto hranici v mnoha ohledech překračuje, zůstává Tarantinova prvotina stejně vybroušená, jako diamanty, které se parta mafiánů snaží ukořistit.
 
Takže jestli neznáte, určitě si Reservoir Dogs sežeňte. Nebudete litovat.

Reservoir Dogs na ČSFD