pondělí 8. dubna 2013

O XVIII. ročníku Pražského studentského summitu

Sedím v hotelovém pokoji a chystám se napsat o projektu, který před pár hodinami skončil. Dnes totiž v Kongresovém centru proběhlo slavnostní ukončení 18. ročníku Pražského studentského summitu, jehož jsem poprvé účastnil. A zkušenost to byla skvělá.

Bohužel není v možnostech tohoto článku postihnout celkovou velikost a propracovanost tohoto projektu, přesto se o to pokusím. Jistě ale je toho dost, co by se dalo dodat a doplnit. 



Určitě se ptáte, co to Pražský studentský summit je. Jedná se o vzdělávací projekt, který si kladě za cíl simulovat jednání významných mezinárodní organizací, konkrétně OSN, EU a NATO. Účastní se ho okolo tří stovek delegátů zemí působících v těchto orgánech, ve kterých jednají o skutečných problémech, přijímají dokumenty a snaží se pochopit podstatu diplomatického vyjednávání. Během pěti přípravných setkání (první bylo v říjnu minulého roku) získají teoretické i praktické znalosti, které jsou pak využity na závěrečné, několikadenní konferenci, během které se od slavnostního zahájení nepřetržitě jedná. Toliko krátké shrnutí, pokud vás zajímají konkrétnější informace, doporučuji web projektu www.studentsummit.cz.

Díky iniciativě Petra Houšky (za kterou musím poděkovat) jsme se pod vlajkou Filipínské republiky jako delegáti OSN na půdě VŠE při prvním přípravném setkání sešli tři. Přiznám se, že když Petr o prázdninách s nápadem zúčastnit se, nebyl jsem si jistý. Vlastně, bál jsem se. Něčeho nového, něčeho neznámého. Bylo ale dobře, že jsem se odhodlal, přidal se a společně jsme prošli přijímacím řízením, protože se to ukázalo jako výborné rozhodnutí.



Protože je tu mnoho toho, co je na Pražském studentském summitu (dále PSS) skvělého:

Lidé
Ne nadarmo bylo jední z hesel letošního ročníku "Budu mezi svými". Já konkrétně jsem se (vzhledem k tomu, že model OSN je ještě rozdělený do jednotlivých orgánů) na půdě Rady pro lidská práva seznámil s celou řadou velmi zajímavých lidí, kteří se zajímají o dění kolem sebe. Se kterými se dá diskutovat, kteří jsou chytří a věřím, že s řadou z nich se ještě v budoucnu uvidím. Protože pocit toho, že jste na jedné lodi s těmi, kterým jde o to se zlepšit, o společnou věc, je skvělý. Spolupráce a vyjednávání s inteligentními a všimavými lidmi je totiž radost. A takových lidí nabízí PSS opravdu dostatek.

Zkušenosti
PSS je projekt vzdělávací. Cílem je tak, kromě zábavy plynoucí ze samotné simulace, rozšíření obzorů účastníků. V průběhu jsou na vás jako na delegáta kladeny požadavky na vypracování stanovisek vašeho státu ke konkrétním otázkám (např. dětská práce, liberalizace obchodu a další), která se neobejdou bez odborných a faktických znalostí, schopnosti vyhledávat, citovat a třídit informace a umění sestavit srozumitelný psaný projev. Samotná jednání pak vedou ke zlepšení rétorických  a argumentačních schopností (to je velmi cenné, v mém případě se jednalo o posun v mluvení před lidmi), podněcují smysl pro spolupráci. V diplomatických jednání mezi delegáty (typicky vyjednávání podpory nějakých návrhů změn dokumentů a podobně) se dále naučit umění kompromisu a přesvědčování.
A tyhle výše zmíněné dovednosti (jistě by se našly ještě další, například schopnost trefit z hotelu metrem do kongresového centra, která není samozřejmá, a podobně) jsou přenositelné i do jiných oblastí. To je skutečným Pražského studentského summitu a jak jsem se měl možnost bavit s kolegy ostatními delegáty, máme stejný názor - povedlo se.

Organizace průběhu
Za osmnáct let stihl PSS nasbírat řadu zkušeností a na výsledku je to vidět. Je nutno vyjádřit poklonu organizačnímu týmu, který odvedl obrovskou práci - celý summit totiž působí velmi profesionálním dojmem, nejde o nějakou rychlou jehlou spíchnutou simulaci, ale o promyšlený a sofistikovaný projekt, což je skvělé. Jednání jsou vedena podle skutečných jednacích řádů, podklady ze strany sekretariátu jsou výborné, po organizační stránce nelze snad až na nedostatečný počet muffinů během jedné z přestávek nic vytknout.
Komunikace probíhá na mnoha frontách (e-mail, Facebook, Twitter), využíván je vlastní informační systém, jsou vydávány vlastní summitové noviny Chronicle, připravovány podpůrné dokumenty, vytvářeny fiktivní krize (na které pochopitelně jako delegáti musíme reagovat) a mohl bych pokračovat dál. Před úsilím organizačního týmu je potřeba smeknout a je to i jeden z důvodů, proč přemýšlím, že bych se projektu příští rok zúčastnil právě v něm. A abych nezapomněl - jako účastníci máte velmi často možnost poslat zpětnou vazbu a pomoci ve zlepšování - to je rozhodně sympatické.

Hosté a doprovodné akce
Jelikož je Pražský studentský summit projekt s dlouholetou tradicí podpořený dobrou reputací, má možnost zvát si na přípravná setkání i konferenci významné hosty. Díky tomu jsme byli svědky panelových diskuzí, seminářů a projevů. Nemá cenu zabíhat do detailů, ale alespoň v krátkosti nějaký menší výčet těch hostů, kteří mi utkvěli v paměti nejvíc - Dalibor Balšínek, Jan Urban, Jindřich Šídlo, Václav Láska, Jiří Pospíšil. Ale ve skutečnosti jich bylo o mnoho víc. Lze tak získat nové úhly pohledu, nové vědomosti.

Slavností zahájení, konference
Zahájení i samotná konference jsou velmi zvláštní události. Narozdíl od přípravných setkání je vyžadován dresscode a vše se odehrává ve slavností atmosféře. Zahájení bylo v hotelu Ambassador, což, jak jistě uznáte, slavnostní prostor je. Člověk se v černém obleku mezi všemi těmi slušně oblečenými lidmi cítí dospěle, odhodlaně. Konference samotná je pak několik dní tvrdého a nepřetržitého jednání a jejími výsledky jsou rezoluce, deklarace a zprávy. Atmosféra je na obou dvou událostech výborná.


Naše Filipínská delegace s nezbytnými proprietami

Vím, že předchozí řádky zní jako kdyby vypadly ze propagačního PR článku, ale není tomu v žádném případě tak. PSS není dokonalý, pár věcí by se dalo jistě vytknout (někteří účastníci působili, že jsou tam jen z povinnosti a podobně), ale jako celek nelze říci než to, že uplynulých pár dní bylo skvělých. Potkal jsem spoustu úžasných lidí, hodně se toho naučil, osobně vyrostl a získal jiné, inspirující úhly pohledu.

A samozřejmě to byla taky zábava. Jak během jednání, kdy občas vznikaly vtipná přirovnání a větné konstrukce, tak během tzv. "socializací" mimo oficiální čas. Pokud vás zajímá odlehčenější pohled na celou akci, zkuste oficiální Twitter, můžete si tak udělat obrázek, jak to vlastně probíhá - tweety jsou totiž psané bezprostředně.

Nezbývá mi tak nic jiného, než hluboce poděkovat všem, kteří toto umožnili. Jak kolegům delegátům a delegátkám, tak organizačnímu týmu (s mírným důrazem na předsednictvo Rady pro lidská práva) - byli jste skvělí.

Pokud uvažujete o účasti na podobném projektu, zvažte i Pražský studentský summit - zapojit se mohou jak vysoko- tak středoškoláci. Můj první ročník se totiž povedl na výbornou.

A když jsem odcházel z kongresového centra trochu dojatý vším tím loučením, řekl jsem si, že to příští rok určitě zkusím znovu.

Takže doufám, že se tam uvidíme.

Rozhovory s hlavním koordinátorem naleznete třeba tady:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/195399-student-jako-vrcholny-diplomat-zacina-18-rocnik-prazskeho-summitu/
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10441287766-studio-6-vikend/213411010120406/video/ (video je potřeba vybrat ze seznamu)