Petr Robejšek - krize titanismu (výpisky z přednášky)

Minulý týden jsem se ocitl na velmi zajímavé akci - na setkání libertariánů v prostorách vysoké školy CEVRO. Kromě poznání pár doposud pouze „internetových“ lidí osobně jsem si vyslechl blok několika přednášek, z nichž nejvýraznější byla ta od Petra Robejška, známého ekonoma a politologa. Během ní jsem si naštěstí dělal poznámky a protože si myslím, že to, co pan Robejšek říkal, je hodně zajímavé, pokusil jsem se to v tomhle článku stručně sepsat.

Základní otázkou, kterou Petr Robejšek svůj velmi zdařilý, dobře strukturovaný a logický projev začal byla tato: „Umíme, zvládáme řídit, jako lidé, organizace, které jsme si sami vytvořili?“

Když se nad tím zamyslíme, je to vzhledem ke globalizaci světa zásadní věc. Nadnárodních projektů (někdy i nadkontinentálních) kolem sebe vidíme řady. Robejškův projev se nezabýval ničím konkrétním, nemůže nás ale nenapadnout Evropská unie, Organizace spojených národů, obrovské koncerny, velké banky a tak podobně. Pokud si uvědomíme to množství podobných konstrukcí, které nás obklopují, ukazuje se, že takovéhle ptaní má velký význam.

My jako lidé máme chyby. Dokážeme analyzovat pouze tři veličiny v jeden okamžik, udržet v hlavě tři koncepty. A přesto se často domníváme, že víme, ale opak je často pravdou - na tom by ale nebylo nic až tak špatného, pokud bychom podle domněnek i nejednali. Lidé u moci mají tendence rozhodovat podle teorií, které se mohou často později ukázat jako naprosto chybné. 

Robejšek zmiňoval časopis American Economic Review a v souvislosti s ním chybovost článků z devadesátých let. Její míra dosahovala sedmdesáti procent - špatné prognózy, chybné analýzy a nelogické ekonomické komentáře, podle nich se lidé u moci rozhodovali. Také vzdělávací systém uplatňuje chybnou věrouku na základě chybných teorií, dochází k jeho ideologizaci a dogmatizaci.

Lidé jsou schopni vytvořit velké struktury (ekonomické, sociální apod.), ale nejsou schopni je kontrolovat. Tento problém nás spolu s trvající vládou elity (třeba i domnělé) nechává v točícím se kruhu. I lidé u moci mohou vědět, že je něco špatně, ale pokud by přiznali chybu, zpochybnili by tím svou moc a nebyli by již elitami - ztratili by svůj duchovní mandát. Velké organizační celky by byly ideální, ale ukazuje se, že je nemůžeme efektivně a akceschopně řídit. To považuje Robejšek za zásadní problém dneška.

A co z toho plyne? Prostor přednášky omezený na patnáct minut prezentaci nějakých velkých řešení ani neumožňoval. Robejškova závěrečná slova byla zhruba takováto - často je lepší nerozhodovat se jen podle naučených vzorců, ale uplatňovat intuici a řešit problémy přirozeně. Nesnažme se o titanismus, jsme jen lidé a nejsme schopni dohlédnout až na konec a řídit vše.

A to by mohla být odpověď na to, proč jsme tam, kde jsme.

Další informace o Petrovi Robejškovi najdete na jeho webu a jeho nástroje na jeho blogu.

Fotografie: „Luděk Kovář, Wikimedia Commons“, oříznuto