1) Hudba jako umění
Asi nejobligátnější podoba hudby je umělecká forma, umělecké vyjádření a způsob popisu vnitřního/vnějšího světa. Posloucháme, tvoříme ji a jako umělecký prostředek nám slouží k celé řadě věcí. Jako zábava, jako způsob vyjádření (politického, osobního atd.), jako zprostředkovatel emocí, případně nějaká i vyššího duchovního a estetického poznání. Ne nadarmo Schopenhauer považoval hudbu za nejvyšší formu umění, schopnou vytrhnout nás z běžné reality, zjednodušeně řečeno. Zkrátka a dobře, estetická a umělecká funkce hudby je základní věcí, od které se odvíjí všechny ostatní, a proto je fér zmínit ji první. Ať už aktivní, nebo pasivní, je to jedna z forem umění, která je vlastní téměř každému.
The Cure (Zdroj last.fm)
2) Hudba jako sebeidentifikace
Podobně jako se říká, že jsme to, jakými lidmi se obklopujeme, platí i to, že do jisté míry jsme, to co posloucháme. Hudba, která se nám líbí, je rozšířením našeho ega. Skrze ni se můžeme zařadit do nějaké skupiny (což nevědomky pravděpodobně téměř všichni děláme, člověk jednoduše chce někam patřit), říci něco o sobě a v řadě případů se to nebát ukázat. Fanouškovská trička, s hudbou úzce spjaté subkultury a internetové debatní skupiny o jednotlivých umělcích jsou toho důkazem. Obligátní otázka „Co posloucháš?“ v sobě může mít hodnotící hledisko. Posuzujeme lidi podle jejich vkusu na hudbu, často je dokážeme leckdy i osobnostně zařadit. Hudba může definovat nás a my se definovat hudbou.
Podobně jako to, co děláme a jak žijeme tvoří mozaiku obrazu naší osobnosti, je hudba jeho jasnou součástí. Proč jinak by existovaly profily na last.fm?
3) Hudba jako způsob socializace
Od vynálezu záznamu zvukových signálů je tohle poměrně zásadní funkce - a to víc zabolí, když je o ní někdo ochuzen. Přestože se i v baroku scházeli šlechtici a měšťani na koncertech ve filharmonii, inovace v podobě reprodukované hudby a nových hudebních nástrojů, které dovolily hudebně působit rozsáhlejšímu množství lidí, přinesly rozšíření hudby jako socializačního prostředku. A to ve dvou rovinách.
První z nich úzce souvisí s předchozím bodem - pozorovat konverzaci dvou zapálených fanoušků stejné skupiny nebo žánru je úžasné. Zároveň je již zmiňované „Co posloucháš“ snadnou berličkou k dalšímu rozhovoru. Rozebrat oblíbené umělce a pokračovat volně něčím dalším - to usnadňuje společenskou konverzaci. Pokud se s někým hned zpočátku shodnete, že vaše nejoblíbenější deska Blur je Parklife, vytváří to okamžité pouto a sympatie. A přestože podobné vazby může tvořit i Mark Rothko nebo Jane Austenová, rozšíření hudebních nadšenců v populaci přisuzuje hudbě výsostné postavení. Sdílet hudbu je prostě skvělé a je důležitým činitelem, který tvoří a upevňuje sociální vazby.
Nine Inch Nails (Zdroj Vulture)
Druhým, neméně významným momentem jsou podniky zaměřené na sdílení hudby. Diskotéky, hudební kluby a koncertní sály a arény. Ty plní z pohledu socializačního především dvě role. První z nich je rozšířením prvního odstavce, jsou to místa pro sdílení společné hudby s lidmi, které už známe. Neméně významné je to, že hudba tu vytváří podhoubí pro potkávání lidí nových. Páteční/sobotní návštěvy klubů se staly běžnou činností mojí generace, jsou to místa, která ke společenskému životu do velké míry patří. A kdo do nich nechodí, tak je nahrazuje koncerty či různými festivaly.
Samozřejmě, hospoda i další podniky nabízejí možnost socializace taky, ale něco na popularitě výše zmíněných bodu. Hudba přibližuje a spojuje lidi. Nabízí zábavu a možnost potkávat nové známe na jednom místě.
4) Hudba jako atmosférotvorný prostředek
Tohle je tak rozsáhlý bod - takže jenom krátce. Jsme zvyklí obklopovat se hudbou často, protože je nám to příjemné. Jako podkres hraje ve většině restaurací a hospod, je nutnou součásti filmů, kde pomáhá vytvářet napětí, čím dál častěji proniká i do divadla a výtvarného umění. V souvislosti s rozvojem nových uměleckých forem se stává součástí různých uměleckých instalací a dotváří atmosféru řady míst. Chcete jednoduše přidat někam emoce? Použijte hudbu. Její role v tomhle směru je role nezastupitelná - ani úderný titulek ani dramatické rozpětí hercových paží nepřinese vašim divákům vstávání vlasů na zátylku tak, jako začátek Letu Valkýr.
5) Hudba inspirace a stimulace
Ne nadarmo patří mezi rady pro kreativní lidi i poslech hudby. Emoce a nálady vpletené do tónů a melodií měly od začátku sílu rozsvěcovat různé části našich mozků a dávat vznik novým nápadům. Spojování jiných dojmů s hudebními je běžné. Zkuste si pustit nějakou skladbu a jen nechat fantazii, aby podle ní vytvářela obrazy. Pod vlivem hudby vznikala jiná umělecká díla, marketingové kampaně a mnoho dalších projektů. Protože jde o uměleckou formu zásadně odlišnou od ostatních, nabízí i jiné možnosti, jak ovlivňovat naše pocity a vědomí.
A třeba jej i stimulovat. Proto i pouštíme hudbu do sluchátek při běhání, proto je tak skvělé za zvuku pořádného techna ujíždět po dálnici. Emoce obsažené v některých skladbách jsou snadno přenositelné na posluchače a mohou povzbudit jeho mentální aktivitu. Proto tak rádi pracujeme při hudbě (pravda, jak v kterých profesích).
Alva Noto (Zdroj FactMag)
6) Hudba jako ukazatel rozvoje technologií
Nemohl jsem vynechat. Protože na hudbě je to znát zásadním způsobem. Tahle její funkce je bohužel (bohudík?) natolik rozsáhlá, že by dala na samostatný (a dlouhý) článek, ale alespoň ve zkratce. Od vzniku a rozšíření populární hudby jsme měli možnost sledovat fascinující posun v ní i díky technologiím. Začátky elektronické hudby (srovnejte si nahrávky experimentální anglické scény z roku 1993 a 2001), zlepšování audiotechniky, zavádění nových tvůrčích postupů objevujících se díky rozvoji IT technologií, demokratizace hudby, internetizace hudby a dokonce i návazné proměny posluchačských návyků, příchod sluchátek, média pro úschovu hudby (od gramofonu k mp3). A v neposlední řadě i povýšení chyby na estetickou formu (žánr Glitch) a řada dalších věcí. Seznam by to byl opravdu dlouhý, ale nedávno jsem si to uvědomil - jelikož se hudba stala tak integrální součástí našich životů, je každá změna v nich samotných patrná i na ní. Možná o tom někdy napíšu rozsáhleji a podrobněji, prozatím se nad tím můžete zkusit zamyslet vy sami. Na hromadu věcí určitě přijdete. Hudba podléhá trendu a zároveň ho mění.
7) Hudba jako byznys
Ach ano. Hudba jako ekonomické odvětví, součást zábavního průmyslu a dalších na ni napojených oborů. Hudba jako prostředek sporu o to, jestli ji subvencovat. Hudba jako nenáviděný ukazatel zkomercializovaného umění, hudba jako symbol konzumu, a naopak, jako vzestupu nezávislých kapel. Hudba produkující obrovské zisky a ještě větší obraty. Ekonomická stránka hudby jako celku je složitá a rozhodně se na ní dá pohlížet mnoha způsoby. Mimo jiné je kariéra hudebníka jednou z cest, kterou si vaše (třeba budoucí) dítě vysní. Je nutné se smířit s tím, že hudební nahrávky jsou ekonomické statky a táhnou tak s sebou obrovskou mašinérii. Nehodnotím, pouze konstatuji. Někdy je dobré si to uvědomit.
8) Hudba jako téma
A na závěr na lehkou notu - hudba je skvělé téma pro psaní. Její emotivnost dovoluje autorům vymýšlet zajímavá pojmenování a větné konstrukce, podněcuje grafomanovu fantazii a pokud má k hudbě vztah, je psaní o ní radost. A to ať už se jedná o hlavní oblast jeho zájmu, nebo pokud je to jen jeden z motivů, tak jako třeba v případě Murakami děl. Je to zkrátka vděčný námět.
Telefon Tel Aviv (Zdroj tribe.net)
Proč? Protože hudbou žijeme skoro všichni. A občas je fajn se zamyslet, jak moc nás vlastně obklopuje.
