Popisovat nestačí – vítězi Czech Press Photo chybí přesah

Přestože u novinářské soutěže, kterou Czech Press Photo bez pochyby je, nejde dost dobře oddělit snímky a kontext doby, ve které vznikají, měly by být zejména na vítěznou fotografii kladeny přísnější nároky.

Vítěžná fotografie je zde
(nejsem si jistý ohledně autorských práv)

Nadčasovost. Tedy to, že obraz bude pro diváky srozumitelný i dejme tomu po pěti letech. Že nějakým způsobem přesahuje dobu svého vzniku, že bude mít hodnotu i po odeznění zájmu o fotografovanou událost. Kromě technické a výtvarné kvality je to také tato vlastnost, která by měla být vítězným snímkům tak prestižní soutěže vlastní.

Na fotografii David Rath obžalovaný z korupce přichází k hlavnímu líčení u Krajského soudu v Praze reportéra ČTK Michala Kamaryta  je zobrazen bývalý hejtman, vyfocený přes tlusté okénko výtahu, s typicky ztrápeným výrazem. Podle slov poroty „symbolizuje neutěšenost obecné nálady v zemi a upozorňuje na rozsah i vážnost korupčních problémů v České republice.“ A to jsou docela silná slova.

Není tedy divu, že vítězná fotografie vyvolala u odborné i laické veřejnosti rozporuplné reakce. A autor tohoto textu se kloní spíše k těm, který právě přesah tohoto snímku postrádá. Sám o sobě, bez dalšího (a nutně obsáhlého) vysvětlení, není ničím. Nevysvětluje, neuvádí do kontextu, ale pouze popisuje stylem „toto bylo.“ Rozsah a vážnost korupčních problémů nejsou zobrazeny přímo, je nutné, aby si divák spojil tvář Davida Ratha s jeho příběhem. Což je prostě trochu málo a po pár letech, kdy už bude příběh zapomenut, ztratí Kamarytova fotografie většinu svého kouzla. Zůstane jen suchá obrazová informace.