Analogový manifest - pět důvodů, proč fotím na film

Fotím na film. Kvůli tomu jsem podle některých pozér, hipster a retro fotograf. Ale protože mám kromě udržování image umělce i jiné důvody, proč místo stovky fotografií zdarma nafotím patnáct za stovku, rozhodl jsem se je krátce sepsat. A dal jsem jich dohromady pět.

Praktica MTL5, Ilford PAN 400

Vzhled

Jemnější. Osobitější. Přirozenější. Tak na mě působí analogové fotografie. Zrno stříbrné emulze zkrátka vypadá jinak než digitální šum. Rozdíl mezi chladnou dokonalostí digitálních snímků a měkkostí těch analogových, byť vyfocených na filmy s méně výraznými krystaly, je prostě znát. Na trhu je navíc stále řada materiálů s různými vlastnostmi a vzhledem, každému podle jeho chuti a způsobu použití. Není jeden univerzální film.

Canon EOS 500N, Ilford PAN 100

Náročnost

S nejlevnějšími černobílými materiály se při ručním zpracování pod necelé tři koruny za políčko nedostanete, mně jedna fotografie aktuálně stojí k osmi. Navíc jste omezeni množstvím materiálu - nastřílet tisíc fotek za odpoledne na film dost dobře nejde, protože dvacet sedm kazetek do kapes nacpete těžko. To všechno přispívá k tomu, že je před zmáčknutím spouště potřeba víc přemýšlet. Co chci sdělit? Mám správné světlo? Nešlo by to vyfotit jinak a lépe? Odpadá také přehrabování ve spoustě takřka identických fotek. Film klade na fotografa větší nároky, ale ve výsledku mě učí lépe fotografovat.

Mamiya 645, Fomapan 400

Proces

Protože fotím takřka výhradně černobíle, vyvolávám si filmy doma sám. Vytahovat je z vývojnice ještě mokré a při sušení si prohlížet negativní snímky je skvělé. Kromě toho, že mě celá tahle hra na chemika baví, je to další část tvůrčího procesu. Zvolené chemikálie, teplota, doba jejich působení, způsob použití, to všechno vzhled negativu ovlivňuje.

Canon EOS 500N, Ilford HP5 400

Komora

Zvětšování v temné komoře jsem dělal zatím jen párkrát, ale už vím, jak magické je sledovat vykreslující se fotografii na ještě před pár vteřinami bílém papíře. Vůně vývojky, osvit na lesklé papíry, tlumené červené světlo a výsledný produkt ležící v sušičce. Pravda, trochu návrat do minulosti, zato ale s pořádnou atmosférou a pocitem, že se člověk na vzniku výtisku taky podílel i jinak, než že klikl na tisknout.

Canon EOS 500N, Fomapan 200

Fyzično
Na rozdíl od digitálních souborů (kde je to diskutabilní) mám při správném skladování velkou šanci, že svoje negativy v albu najdu v použitelné podobě i za padesát let. Kromě jistoty archivace má fyzická podoba ještě jednu silně subjektivní výhodu: Je uklidňující vidět svoje fotografie nejen jako jedničky a nuly levitující někde v prostoru, ale jako objekty v reálném světě.

Canon EOS 500N, Fomapan 100

Nakonec jsou nejdůležitějšími body vlastně ty první dva, protože vzhled filmu dost dobře na počítači nenasimulujete a používat digitální fotoaparát jako kdyby byl analogový chce opravdu velkou vůli. A jak říká můj otec, je to sport. Analogová fotografie je pro mě hlavně kromě uměleckých záměrů také zábava.  A to je hlavní - jestli fotografa fotit baví. A zvolená cesta je potom věcí až druhořadou.